Z kamennejch podlah,
odeznívající kroky,
churavé, bojácné,
smutné oči těkající,
v rozloučení, v shledání.
Slečna tiše kýve v pozdravu,
v smutném probuzení
pochodujícího davu,
v touze uchýlit se v rozbouření,
kam doléhá uklidnění,
v hodinách mimo čas.
Po prožité noci v uzardění,
z posledních tónů,
svěřil jí úzkost svou,
v blízkosti nepřejících stínů,
že nevěří v shledání.
