Ulice šerá, kroky kolem,
hlouček lidí – jinak samota, klid,
oči hledí, zrcadel třpyt.
Sami hledí do vrásek zdi,
kritika, marnost života,
přiškrcená svítilna,
pohozenost života.
Napadnout a znovu zabít,
náhrobky cest a míst,
poslední je na zdi vrásek,
lucerna – možná vyjít zase.
Žádné šero, náhrobků strach,
ať už je konec na zdi jmen,
zpřetrhat okovy spících model,
medem nemluvit ve spásu žil,
sny už jen hloupě nesnít,
toulat se, a pak v klidu jen...
