Poslyšte pověst o tom
stalo se to po tom
co morová rána
postihla město Krista pána
Lidé mřeli jako mouchy
Na krchov u Markéty
nechodili estéti
v zemi zela jáma,
těla tam padala sama
Všude už bylo plno
Jedné noci z hospody
šel dudák značně opilý
učinil jeden chybný krok
do jámy skočil hooop
Usnul spánkem tvrdým
Jaké bylo zděšení
po probuzení z ležení
a vůkol nikdo nestál
tak vzal dudy a hrál a hrál
Ještě ho není slyšet
Hrál stupnice i jamoval
ale každý se tuze bál
až pak, a bylo jich víc,
odvážili se a sic
vytáhli ho - a je konec!
