1. Když máš mysl černou a přestáváš brát
a chtěl bys jít dolů a víc s tebou nechce nikdo hrát,
když plány se bortí jak z dvou karet dům,
zas dál život běží, ty víc nevěříš svým snům.
R: Báječný snílků král zůstává,
ve snech bláznivých hráčů veselých zpívá dál.
R:

2. Až tvý sny se splní, tak snad budeš král
a tvůj věnec z trní se v korunu změní, dál bys hrál,
tak kráčej svou cestou, ač chtěl bys už spát,
zas vzpomínky bolí a nezbejvá nic, jenom hrát.
R:
R:
R:
R:
R: