R: Tak sbohem, já zpívám "mávej, stůj",
nechoď se mnou, já nejsem už tvůj,
teď po krk mám tvojí krásy, schovej se, déšť ti vlasy
smáčí, mávej, stůj.
1. Snad dvěstě let já s tebou musím žít,
vařit, prát a házet hnůj,
říkáš: skoč nakoupit, já v salón krásy musím jít,
tak co děláš, nekoukej, nestůj.
R:

2. Když k zrcadlu mě někdy pustíš, s hrůzou zjistím,
že přes hlavu jak klisna voprať mám,
tak tohle teda ne, jdi k čertu, už tě nechci mít
a nevím, kam dál pospíchám.
R:
R: + teď po krk mám tvojí krásy, schovej se, déšť ti vlasy
smáčí, mávej, smáčí, mávej, stůj.