Venku prší, laciný doutník netáhne
na mé uši dopadá hluk celého dne
pracoval jsem, lze-li tak nazvat psaní básní
jak po tom všem se může v duši zjasnit

R: Jsem utahaný, jak stará drožkářská kobyla
v duši cár odraný, život ta duše pozbyla
Jsem utahaný, jak stará drožkářská kobyla
sám jdu po ulici, po Národní třídě