V temnotě přede mnou zvětšuje se zářící bod...
Je to slunce na konci tunelu
či snad blížící se vlak...
...svítí jen slabě...
Ať jdu na sever, na západ, na jih nebo na východ,
jdu z průseru do průseru
nevím co je teď natož co bude pak...
...hučí mi v hlavě...
Už ztratil jsem mapu i kompas co radil jak dál...
A ta hradba stromů kolem mě
je to skutečně jen černý les?
...krev chladne...
Stíny zhmotňují všechno čeho jsem se kdysi bál...
kdybych jinou možnost měl
snad nebyl bych tam, kde jsem dnes...
...úplně na dně...
Stojím nad propastí a zbývá jen poslední krok...
Stačí překonat zábradlí
nikdo nevšimne si kdo tu stál...
...je to tak snadné...
Stačí odsunout poslední psychický blok...
Tvář se v kaluži zrcadlí...
Přišel čas, abych to vzdal...
Z mostu vejška zdá se větší...
Město u nohou mi klečí...
Žaludek se svírá v křečích...
SERU NA TO!
Jdu se ožrat a svět bude hezčí...
...a tím to hasne...
