1. Až si zejtra ráno řeknu zase jednou provždy dost,
právem se mi budeš tiše smát.
Jak omluvit si svoji slabost, nenávist a zlost,
když za všechno si můžu vlastně sám.


R: Za spoustu dní, možná za spoustu let,
až se mi rozední, budu ti vyprávět,
na první signální, jak jsem vobletěl svět,
jak tě to vomámí a nepustí zpět.
Jaký si to uděláš - takový to máš,
jaký si to uděláš - takový to máš.


2. Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel Gott,
budu zpívat vampam - tydapam.
Všechna sláva, polní tráva, ale peníz přijde vhod,
jak jsem si to udělal, tak to mám.