1. Už se stmívá, ticho se snáší v krůpějích,
na horkou tvář.
Kolik zbývá, včerejších zásob nadějí,
jdou křížem kráž.
R: Kudy vede cesta z těch podivnejch míst,
kudy vede cesta ven.
Kudy vede cesta, z temnot města,
kde vlastně jsem.
Kudy vede cesta, kdo nás trestá,
zbloudilí, opilí, zakopnem co chvíli o padlej kmen.
2. Už se stmívá, ticho se sráží v krůpějích a zebe tvář.
Kolik zbývá včerejších zásob nadějí, jdou křížem kráž.
Ooó a je to bavilo, ooo ooó.
R: Kudy vede cesta ...
3. Život je láhev nevratná, kam jen ji dát.
Už se stmívá, někdo nás od tud dostat má,
snad to tu zná.
Snad to tu zná á á.
R: Kudy vede cesta ...
