Znáš ten obyčejnej den,
touláš se městem,koukáš se do oken
Sám krok za krokem hledáš pořád proč víc je míň
a míň je víc,pak zase víc je míň
Znáš ten obyčejnej den,
venku prší a ty sedíš s Bonem
Rád se zříkáš svůdnejch žen,
všechny zčítáš do jediný
Víš že míň je víc a víc je míň
cejtit můžeš sám,na svý srdce dej
®: Nečekáš už na zázraky
co z nebe padají,
hvězdy svý pevný místo maj
Nehledáš už ostrov z bájí,
tu zemi vysněnou,
Avalon ve svým srdci máš
