Putovali hudci,
tři krásní mládenci,
putovali spolem.

Uhlédli tam dřevo,
dřevo javorové,
na hůsličky dobré.

Dřevo porůbané,
hůslí naděláme,
troje hůsle hlasné.

Poprvé zaťali,
dřevo se zachvělo,
dřevo zesinalo.

Podruhé zaťali,
dřevo se zachvělo,
dřevo promluvilo.

Nerůbejte hudci,
vy krásní mládenci,
nejsu já jen dřevo.

Nerůbejte hudci,
vy krásní mládenci,
já jsem krev a tělo.

*Tu du da, ....*

Potřetí zaťali,
dřevo se zachvělo,
a zas promluvilo.

Máti mě zaklela,
já s milým seděla,
na zlé nemyslela.

*Tu du da, ....*

Kletba z úst vyletí,
co proklíná děti,
ó nešťastná máti.

Ostaň, dcero, ostaň,
javore vysoký,
s lístečkem širokým.

Nerůbejte hudci,
vy krásní mládenci,
nejsu já jen dřevo.

Nerůbejte hudci,
vy krásní mládenci,
já jsem krev a tělo.

Nerůbejte hudci,
vy krásní mládenci,
nejsu já jen dřevo.

Nerůbejte hudci,
vy krásní mládenci,
já jsem krev a tělo.

*Tu du da, ....*

(Nerůbejte hudci,
vy krásní mládenci,
nejsu já jen dřevo.)

*Tu du da, ....*

(Já jsem krev a tělo)

*Tu du da, ....*

(Nerůbejte hudci)

*Tu du da, ....*

(Já jsem krev a tělo)