1. Nad stádem koní
podkovy zvoní, zvoní,
černý vůz vlečou
a slzy tečou a já volám:
2. Tak neplač, můj kamaráde,
náhoda je blbec, když krade,
je tuhý jak veka a řeka ho zplaví,
máme ho rádi.
R: No tak co, tak co, tak co.
3. Vždycky si přál, až bude popel
i s kytarou, hou,
vodou ať plavou, jen žádný hotel
s křížkem nad hlavou.
4. Až najdeš místo, kde je ten pramen
a kámen co praská,
budeš mít jisto, patří sem popel
a každá láska.
R: No tak co, tak co, tak co.
5. Nad stádem koní podkovy zvoní, zvoní,
černý vůz vlečou a slzy tečou a já šeptám:
6. Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy
3x
