1. Než poslední ti sbohem dám, tak musím něco říct:
v kartách žití, jak víš, se švindl nesmí hrát,
máš možná krásy trochu víc než jiná holka snad,
to nic není, však víš, já nechci s tebou hrát.

R: Co je platný, že jsi jako obrázek,
že máš kůži jako z řeky oblázek,
věř, holka, nechci si tě vitríny dát,
nevím, co máš se mnou asi za plány,
ale teď už je to fuk,
svět se mění, tak pal, a ani muk.

2. Tak obrať list a pozor dej na to, co jsem ti řek',
v tuhle chvíli, však víš, ti nepomůže vztek,
máš možnost vrátit všechno zpět, vždyť stačí jenom chtít,
kdo se snaží, však víš, kam chce, tam může jít.
R: