Chýlí se dlouhý den, jdu spát,
za mříží mi zní ostnatý drát
a já jsem sám jen s touhou svou,
zas být s mou láskou vzdálenou.
®: Mříž má teď, zdá se, bude pouhým snem
a já chci tvář mít zas na klíně tvém,
řetěz poutá tělo, však duše má
jak dřív noční tmou míří k vám.
Až ráno v řadách budem stát,
na právo, jenž umírá, se ptát,
budu mít snad sílu přežít peklo dnů,
přijde noc a s ní zas pár mých snů.
®:
...jak dřív noční tmou míří k vám...
