Dneska to nehrozí, já to vím, to nevypadá
nic se neblíží rákosím, to jen stín
v záclonách roztoči spí
a ve spíži kromě plísní nic není
počítám, že pravda je ukrytá, uvnitř tvý hlavy
a že jí uvidím, až bude pozdě to celý zastavit
v kuchyni sedí chlap, čte v novinách, a oči klíží
někdo zaklepal, "Pojďte dá!l", a v žaludku hryže hlad
dál v záclonách mý roztoči spí
a ve spíži někdo potichu brečí
musíš opravdu chtít se nezbláznit
z toho, jak se všechno rozpadá
dneska to ještě nepřijde, dneska to ještě nečeká
stejně vím, že to poznám
čas to nespraví, to on nedělá
a já, už se nehlásím
tohle ať dohasí někdo jiný
žiješ jak v utajení, ukrytá
neotevíráš, nejsi tam
z venku to nepoznám
možná jsme mrtví mnohem dýl
než bych se odvážil říct "možná jsme sami"
