1. Ne každý vládne nad svým osudem, na dlani je prý všechno vyrytý.
Ke všemu věčně tady vážně nebudem, příběhy máme v sobě ukrytý.
Jeden je přepečlivě schovává, druhý se chvástá, když nemůže dál,
a jeden je prodává a druhý jako by se styděl nebo bál.
2. Dřív zpěvem hladil prasklý nároží, kreslil po nich tvary plný pocitů.
Co se vám v paměti hned uloží, bez žádných povelů, bez žádných zákrytů.
Jak tak hrál za ty vajgly z požitků, sádra plakala, že se rozdrolí,
žil po nocích ze zbytků, z toho co žaludek nám dovolí.
3. Tak ho pozval jeden šlágrů generál, za podpis že mu všechno dovolí.
Má armádu a s ní pořád vyprodanej sál, víc než těch, který trochu zabolí.
A říkal, že se brzy vrátí, že ví a pozná ty věci falešný,
a říkal, že se brzy vrátí, že ví a pozná ty věci falešný.
4. Ne každý vládne nad svým osudem, na dlani je prý všechno vyrytý.
Ke všemu věčně tady vážně nebudem, příběhy máme v sobě ukrytý......
