1. Ten, o kterém zpívám, má postavení,
uléhá do čerstvých růží,
vybaven hračkami k pobavení,
vyvázne se zdravou kůží.
R1: Peníze vymáhá podvodník, jemu se předem platí,
dětem šel hubovat soused Mikuláš a dva čerti parohatí.
Ti najednou ho obstoupí a začnou na nože brát.
2. Kdo bude vítěz, kdo poražený,
pečlivě každý si hlídá,
on ty svý tři zuby vyražený,
oni zas, co odpovídá.
R2: Když se jim přece jen postaví, chystají barvu z peří,
on si však žádá i vysvětlení, a tak ženou ho ode dveří.
A najednou zas obstoupí a začnou na nože brát.
3. Tma někdy nebývá dobrotivá,
ti, kdo v ní jsou, tak to chápou,
obavy před sebou každý skrývá
jak city před nevlastním tátou.
R3: Zoufalý sjedná si příměří v koutě a na kolenou
pod sebe schová svůj vlastní stín v téhle hře na honěnou.
Probůh, ať mě nechají, a nezačnou na nože brát...
4. Teď už nás ani smrt nerozdělí,
s jinými karty si míchá,
ten dopis nechtěl být posmutnělý,
čertík mi do něho dýchá.
R4: Peníze vymáhá podvodník, jemu se předem platí,
ale otvírat, když zvoní Mikuláš, lumpům se nevyplatí,
čerti najednou vás obstoupí a začnou na nože brát...
