R: Za tou vysokou horou, kam pták jen zavítá,
žije má nejsladší růže, je jak poupě zavitá.
1. Když ráno vzhůru stoupám, stoupá i touha má,
v duchu vídám obraz vábný - že mě růže objímá.
2. Hlas má jak potok horský a šíji labutí,
proto třímám pevně cepín, tak se bráním sesutí.
R:
3. Však z výšin záhy klesám a v tváři otisk mám,
v červáncích jsou hory krásné, k turistům se asi dám.
R: + žije má nejsladší růže, je jak poupě zavitá ...
