Zase nad barovým stolem sedím a hlavu skláním
a nad sklenkou vína tiše přemýšlím
nový den a stará láska moje štěstí velká sázka
a tajně hraju svou hru v kosky s osudem
Modrý dým co tiše kolem stoupá
štípe do očí a hladí moji tvář
Je to vesmír všech mých přání až příjde čas tak půjdu za ním
tajně si zahrát svou hru v kostky s osudem
R:Kolik růží můžeš svázat v jedné velké kytici
kolik lidských srdcí pláče nad rozlitou sklenicí
kolik krve proudy teklo když chtěl kdosi dobýt svět
komu se to z rukou vymklo bohu co boží jest
Každá minuta je chvílý ticha za má přání
věčně hořela v mém srdci ohněm nadějí
kdo si hádal z čar v mé dlani velkou lásku co mě raní
tak už si přisedni ještě tu jedno místo je
R:
