Jen na chvíli pouhou
jako stín přichází
posvěcená touhou
trápení nachází
hledá prosté souznění
proč nezvedá telefon?
komu vše to říct?
když tu schází právě on!

Možná zejtra s kytkou bude stát
na nároží
jednou větou změní
prokletí těch lží

Lákáš mě dál
jak to krásně duší zní
lákáš mě dál
milenkám pláč nesluší
a rány svý
pro pár vět nevnímáš
lákáš mě dál...

Dny se zas už táhnou
a on nikam nespěchá
a tak hvězd se ptá,
zda ji jednou nenechá
teď loudá se prázdnou ulicí
je pouhou láskou plačící

její němej svět
jenž dřímal v temnotách
náhle mizí
po těch slovech, sladkejch hrách

Lákáš mě dál
jak to krásně duší zní
lákáš mě dál
milenkám pláč nesluší
a rány svý
pro pár vět nevnímáš
lákáš mě dál...

Spletitá jak souhvězdí
může láska být, když má cíl vládnout a tvé
touhy zhatí dřív
než vůbec začnou žít
osud ten je dán já to znám

možná zejtra s kytkou bude stát
na nároží
jednou větou změní prokletí
těch lží

Lákáš mě dál
jak to krásně duší zní
lákáš mě dál
milenkám pláč nesluší
a rány svý
pro pár vět nevnímáš
lákáš mě dál...