Svým smíchem zlá srdce otvíráš,
tvé stopy smývá déšť, povídej.
Vím, asi žárlí, že víc krás pro mě máš,
zašeptá vítr: Vzpomínej.

Mám nebe v dlaních, nečekáš, co udělám,
prý nebe zraním, když ti z něj modré dám.
Vím, asi žárlí, že víc krás pro mě máš,
to šeptá vítr, vzpomínáš?

Vím, asi žárlí, že víc krás pro mě máš,
to šeptá vítr, vzpomínáš?

Dál - smutný kámen, šedivý a studený,
kříž, nápis ,,Ámen'' - nevěřím, zmatený.
Déšť tiše pláče i kámen slzy má.
Zapomeň, vítr zašeptá.

Déšť tiše pláče i kámen slzy má.
Zapomeň, vítr zašeptá.