1. Spíš určitě jen spíš, proč to zabolí
když se podívám?
Všichni pláčou -- spíš určitě jen spíš
proč se nevzbudíš když tě objímám.

R. Vstávej vždyť sis chtěla hrát
já jsem sluha a ty král.
Tak vstávej v noci můžeš spát
není nic o co víc bych stál!

2. Vím chtělas vědět dřív kde je hvězda tvá
a kam chodí spát.
Tohle nedělej zůstal bych tu sám
tvoje hvězda ví, nesmí mi tě brát.

R. Už dávno jsem tě toužil mít
a dal ti jméno Adélka.
Tak vstávej musíme už jít
šňůrky perel navlékat.

3. Spíš určitě jen spíš … objímám.
To jsem přece já…

mezihra

R. Vstávej…

4. Spíš určitě jen spíš … objímám.