1. Ať koruny stromů se nad řekou spojí
a větve ať překlenou široký proud,
tam na břehu v dálce teď milý můj stojí,
ach, musím jít za ním, já za ním chci plout.

2. Kde přívozník mešká jen, kde může být,
chci přes řeku chladnou na druhý břeh jít,
teď smutná tu stojím, jak slzy mám skrýt,
když v náručí lásku svou chtěla bych mít.

3. Ach, na loďce plout mám teď jediné přání,
kde milý můj čeká, kde stojí tak sám,
dám peníze všechny i bohatství za ni
teď, když svou lásku tak blízko už mám.

4.=1.