1. V zahradách rozkvetlých lesních strání
milý můj na mě čekával,
na loukách vonících za svítání
ruce mé v dlaních svých mi hřál,
říkal mi, že jsem krásná
a že studánky ve svých očích mám,
kam mi však odešel, nemám zdání,
bez něho smutná chodívám.

2. V zahradách rozkvetlých lesních strání
milý můj se mnou chodíval,
v kouzelných proměnách milování
svoje písně mi zpívával,
říkal mi, že jsem krásná
a že lásku tak vážně nemám brát,
kam mi teď odešel, nemám zdání
a já pro něj nemůžu spát.

3.=1.