1. Švarný mladý kovář si mě namlouvá,
že prý si ho mám vzít, tak mně přemlouvá,
lásku mi vyznává, všechno co má mi slíbí
já chtěla bych s ním jít, on se mně líbí.

2. Kampak však odešel můj chlapec milý,
modrooký, snědý kovář rozmilý?
Každý den vyhlížím až u mých dveří zaklepá,
jistě na mě myslí, na mou lásku čeká.

3. Však divné zvěsti jdou, městem se šíří,
že můj milý jinou má, ven z města míří,
s jinou pryč odchází, prý svatbu s ní už chystá,
pro falešnou lásku ať ho Pán Bůh ztrestá.

4. Cožpak jsi zapomněl, žes u mě spával,
že jsi v mé komůrce se mnou líhával?
Jak jsi mi sliboval, že zůstaneš mi věrný,
však Bůh tě potrestá, ty kováři černý.