Král David stál a pláč nezakrýval,
byl sám na hradbách a hořce na - ří - kal.

: Proč jenom, Bo - že můj, ti nemůžu dát
místo něj život svůj?

Aby dál mohl žít,
aby dál mohl žít,
aby dál mohl žít,
Absolon, můj Absolon,
syn můj, syn můj. :