1. Počítáš znova jak týdny jdou
věty jsou slova, někdy i lžou
ty čekáš lásku snad tisíc dní
přináší vrásku dlouhé trápení.

2. Co mně to říkáš, běž radši dál
a proč se svlíkáš, já se tě bál
zapomeň na mě, na moji tvář
požaluj mámě že jsem velký lhář.

R: Máš něžný pláč
dobře víš co jsem zač
znáš prázdná slova, samotu dní.
Vzdává se den
přišla noc, dlouhý sen
ještě čekáš než jdeš spát pohlazení.

3. Jsi ještě dítě, všechno chceš mít
neurazí tě můj věčný klid
tak málo stačí a mění se svět
tak to není k pláči, pár hloupých vět.