Za těžkou oponou,
oponou železnou,
za pevnou oporou
bezpečí naleznou
ti, kdož rádi leští to své falešné zlato;
už nikdy k nim neprosákne,
špína a bláto ...
... a to stojí za to!

NATO já krk dám,
NATO já nos mám,
NATO já vám přede všemi přísahám!

Zprava zleva do nás hustí,
že ten kov nic nepropustí,
že můžeme v teple, v klidu
lízat si své rány.

Tohle už jsem jednou zažil,
jak se jeden systém snažil,
skrýt lež, strach a genocidu
za zamčené brány.

V loutkovém divadle
oponu spouštějí,
pod ostrým kyvadlem
ztrácejí naději
ti, kdož věci neshánějí, netvoří fronty;
už nikdy k nim nepropustí
ani gram pravdy ...
... svobody a pravdy!

NATO já krk dám,
NATO já nos mám,
NATO já vám přede všemi přísahám!

Zleva zdola zkáza hrozí,
ochraňte nám před korosí,
naše euroamerická
nablýskaná pouta.

Tohle už jsem někde viděl,
každý to prý nenáviděl,
po pár letech stáda lidská
nový řetěz poutá.