Sedím a přemítám,
co s tímhle dělat mám;
je to jak zlej sen,
snad na to nejsem sám.

S chutí bych něco vzal,
nůž nebo samopal;
kdy mě to přejde,
takhle to nejde dál!

Dál, jen dál...
na národ malý
zkáza se valí dál.
Dál, jen dál...

Všichni mi jenom lžou,
že za nic nemůžou;
vraždí a kradou
i s touhle vládou svou.

Nad hlavou cítím strop,
tenhle stát je můj hrob;
řez tvaru téčka
konec a tečka, stop!

Dál, jen dál...
vy ku..y v Praze
žijte si blaze dál.
Dál, jen dál...