1. To byl dneska zase blbej den,
že bych nevyhnal ani psa ven
slunce se schovalo za mraky
a já se schovám někam taky

Do hospody nejlíp do tý,
kterou dobře znám
já mám rád známý lidi
a ty tady, ty tady mám

2. Když do hospody dveře otvírám,
jeden chlap se na mě podívá
jestli prej mladej duchem jsem,
na schovku že si zahrajem

Chvíli jsem přemejšlel
a pak kejvnul jsem
vždyť možná duchem,
duchem ještě mladej jsem

3. Na schovku jsem si hrál zamlada,
to byla tehdy velká paráda
že na ni budu hrát i v hospodě
stěží by napadlo mě

Před pípou, za pípou
nsemí nikdo stát
no jinak nebudu,
nebudu hrát

R: Hospůdko milá, hospůdko rozmilá,
přece by ses mně nikam neschovala
kdo tuhle blbou hru, ten kdo ji vymyslel
ten asi vůbec na tebe nemyslel

4. Za chvíli se problém objevil,
i když se zpočátku tak nejevil
sucho v krku hrozně trápí nás,
kromě pikolíka, co je z nás

Ten si totiž při pikání
může klidně pít
protože jedinej
u pípy může být

5. Teď bych chtěl říct jenom závěrem,
že tuhle blbou hru neberem
saharou se stává hospoda,
což je pro nás nevýhoda

Před pípou, za pípou
musí vždycky někdo stát
aby se mohlo
zvesela nalejvat

A proto před pípou za pípou...

R: Hospůdko milá, hospůdko rozmilá...