Je to už hezkejch pár dní,
cos přijela sem do toho všivýho města žít
Dívenka z venkova,
krásná a důvěřivá
Poznalas lidí pár a málem máš pocit, že
už to tu znáš, jak naivní, proč ses mě
nedržela, já moh' dát ti víc, teď skončíš
na předměstí v ňáký špinavý díře

Ani náhodou, ani náhodou
Já nejsem ten, komu ty za pravdu dáš, ne
Ani náhodou, ani náhodou
Nejsem ten, komu za pravdu dáš
Ani náhodou, ne, nejsem to já

První jsem v pořadí stál, tys byla
žádostivá, co všechno najednou můžeš mít
Mládí je tak krátká věc, tys chtěla
prožít si víc, vo kolik nechceš mi říct. Tak tohle
je ten tvůj ráj, město vo jakym si sníš, topíš se
ve sračkách, za to nemůžu já, prosím tě
zpátky, zpátky, zpátky pojď a vrať se
na začátek, možná že můžeš