1. V dálných dálkách zámoří, ční prý zlaté pohoří,
příchozího pohostí, nádherou a hojností.
2. Dík těm svůdným pověstím, zástupy šly za štěstím,
chátra i ti bohatí s vírou, že se vyplatí...
R: Jít a hledat Eldorádo, zbavené vší bídy člověčí,
jít a hledat Eldorádo, kde je láska, mír a bezpečí.
3. Báchorce té uvěří, dávno už jen někteří,
spíš než zlatonosný štít, nám dnes rozum káže jít.
R: Jít a hledat Eldorádo, zbavené vší bídy člověčí,
jít a hledat Eldorádo, kde je láska, mír a bezpečí.
Rec: Protože my už dávno víme, že nad zlato a bohatství
je moudrost a uvážlivý čin, že Eldorádo není kdesi
v dálce, ale docela blízko v našich srdcích
a v našem myšlení, a že jeho pravé jméno je svoboda
pravda a porozumění. Nosíme je v sobě a ptát se na
něj je naše přirozená povinnost.
R: Jít a hledat Eldorádo...
