1. Ať smutek, černej koník, dál táhne městem vůz,
ať nebe deštěm zvoní svý uplakaný blues,
ať vítr strašne fouká a stromy hrbí hřbet,
ať vyjeveně kouká na to celej svět.
R: Jen ať se plachta klátí ve větru celej den,
ať srdce slzou platí za každej marnej sen,
já nepřestanu zpívat, já nepřestanu hrát
a furt se budu dívat, furt se budu smát.
2. Jak smutek, černej koník, dál táhne městem vůz,
jak nebe deštěm zvoní svý uplakaný blues,
jak vítr strašne fouká a stromy hrbí hřbet,
jak vyjeveně kouká na to celej svět.
R: Jen ať se plachta klátí ve větru celej den,
ať srdce slzou platí za promarněnej sen,
já postavím se na zem jak starej rovnej strom,
a pochopím vše rázem, proč teď přijde hrom.
Já postavím se na zem jak starej rovnej strom,
a pochopím vše rázem, proč musí přijít hrom.
Aby to, co je matný, co poztrácelo lesk,
nebylo už tak špatný, musí přijít blesk!
