V uličkách, jimiž se prohání
vítr a déšť, mám nutkání
v potemnělých průjezdech
dere se ze mne vzlyk a vzdech
v zákoutích plných tmy a hrůzy
najednou nezvládám svou chůzi


Puzen jsem a nevím k čemu
k zlému anebo k nedobrému
co se stane to se stane
chytnu se hole okované
již o dláždění břinká bodec
přede mnou prchá noční chodec

Volám naň hlasem plným smutku
stůj, já jsem schopen
zvláštních skutků

Volám naň hlasem plným smutku
stůj, já jsem schopen
zvláštních skutků


Volám naň hlasem plným smutku
stůj, já jsem schopen
zvláštních skutků

Volám naň hlasem plným smutku
stůj, já jsem schopen
zvláštních skutků