1. Díky, lásko má, jsi tak báječná,
když tě líbám, pes u nohou tvých,
kdekdo říkává, kdo tě málo zná,
ať si pozor dám, že je milovat hřích.

2. Život můj byl jenom prázdnej cíl
a já přání mám: všechno zapomenout,
chtěl bych sen mít a o tobě snít,
chtěl bych věčně spát a už neprocitnout.

R: Snům závidím, že smějí lidem lhát,
skálou být, svou bolest nedat znát,
snům závidím, letí nad ránem dál,
nám zbyl jen pláč pro planej ideál.

3. Z tvých úsměvů jsem jak v ráji snů,
pár křídel mám, letím zamilován
a s přísahou, co mám na rtech svých,
větru zpívám, v srdci kladivo mám.
R:

4. Já se vždycky bál, že tě nepotkám,
že se zmýlím, že tě neoslovím,
dneska tisíckrát řeknu "mám tě rád",
proč to bývá, na to neodpovím.
R: