kapo 2
on - Venku už svítá a ty pořád ještě spíš,máš ještě půlnoc na řasách.
Sny co se ztrácí,jsou ti zrovna mnohem blíž,než-li má touha být ti v snách.
Takový malý zázrak zrození,taková malá pojistka,
procitáš do budíku zvonění,jsi moje zcela do štístka.
ona - Řekni kam se ztrácíš a kam odcházíš,proč ráno věčně netrvá.
Střechy jsou zmoklý a tvý klíče ve dveřích,mámení lásky potrvá.
Sblížení duši trvá navěky,tys na tu lásku něžně sáh
a jestli někdy někam odletí,zbyde mi půlnoc na řasách.
oba - Na řasách půlnoc mít,zvony smíš rozeznít
a spolu hlídat,až se ráno rozední.
on - Rozhodíš vlasy jen tak volně na polštář,sluneční svit je provoní.
Když dávám ruku na tvou hebkou dětskou tvář,váza se růži pokloní.
Krásně ti po heřmánku voní dech,jako stráň v létě rozkvetlá,
jak rád bych v lese hladil měkký mech,na který ty bys poklekla.
ona - Politá živou vodou v řece blouznění,byla jen zvláštní odměna.
S tebou to lásko nikdy nebyl žádnej hřích,byla to srdcí ozvěna.
Kudy a kam tě cesty povedou,najednou začínám mít strach,
láska je trýzeň,když tě podvedou,zbyde jen půlnoc na řasách.
oba - Na řasách půlnoc mít,zvony smíš rozeznít
a spolu hlídat,až se ráno rozední.
