capo II.
Znát mou mámu bych ti přál
Jakou dálku po řekách s ní sem náklad koží táh’
nevěděl jak dlouho s ní tu zůstat mám
smála se jen peřejím s tím se vůbec netajím
jako stín šel za ní k nám ten dlouhej Dán
R: Volám říčka pouští ledy volám mámo sám jdu tedy
šátek její dodnes mám
její člun tam trouchniví s láhví vody ohnivý
sám na mámu vzpomínám
Dán se mi hned nelíbil poprvé tě políbil
od tý chvíle pasti tvý tam reziví
v kožešinách svatebních odvážel tě na saních
mámo vím že nikdy víc tě nevrátí
R:
