capo V.
Každej pátek já do Richmondu poštu vozívám
bůhví kolikrát jsem proklel tuhle cestu
říkám do pekla je lepší jet když koně zapřahám
než se trmácet a vláčet k tomu městu
R: Když prší bláta je fůra tam
a kola zapadaj’ až je to děsný
když horko je tak se prachem zalykám
tý cesty po krk mám raděj zmizel bych z ní
Sotva míli já jel vtom ňákej tulák máv’
pak si sed’ a za chvíli chtěl dolů z vozu
že prej jenom jedny kosti má a velikej strach
že ho celýho tou cestou nedovezu
R:
Každou chvíli tu spadává ze svahů kamení
nikdy nevíš co se na tebe tu chystá
semtam dostavník se naklání a to je k zbláznění
strašně moc je bídná do Richmondu cesta
R:
