Vítr hraje píseň na strunu půlnoční,
šlapu známým lesem, kde skály k nebi ční.
R: Můj kemp je skrytý ve stínu borovic,
jsem tulák a tramp, co přát si mohu víc.
Až osud se nakloní a já budu stár,
pak slzu tu uroní ten tulák, co se smál.
Mé místo je tady ve stínu borovic.
Ať zmírám snad hlady, co přát si mohu víc?
Lesem jít voňavým jehličím.
Vítr stále hraje na strunu půlnoční,
vlajka v noci vlaje, všechno živé kolem spí.
R: Můj kemp...
Každý den není svátek, já šlapu stále výš,
když černý je pátek, jsem doma a snad se mi nedivíš.
R: Můj kemp...
