1. Stůj, chvíli postůj, není kam a nač se hnát,
spálených mostů, popel dávno přestal hřát.
Chtěl jsem ti jenom říct,že dnes už je oukej
a to, co bylo dřív, byl jen sen zlej.
2. Cáry šedých mraků,dusný vítr, nikde stín,
křídla černých ptáků,v zubech písek, prach a blín.
Chtělo se hrozně jít,tou cestou jak dřív,
šrám v duši pálí a nedá se skrýt.
3. Jsou v životě pády,těm se nevyhneš,
dlouho stojí zády,všichni kolem, kudy jdeš,
Asi to osud byl,co zlostně se smál.
Ze všech temných koutů,když jsem k ránu usínal.
4. Stůj, chvíli postůj,není kam a nač se hnát,
spálených mostů,popel dávno přestal hřát.
Chtěl jsem ti jenom říct,život těžký je žít.
Tak málo o něm víme,přesto chceme jím jít.
