1. To naše malé údolí,když mlhy večer zahalí.
Kol ohně v kruhu zasednem,
a naše píseň letí do dáli.
Do noci hvězdy nad námi,tisíci světly zazáří,
plameny ohně mlhavé,
zahoří rudě na tváři.

R: V osadě nám řeka do noci jen zpívá, píseň zapomnění.
Les tiše spí, v korunách se ticho skrývá,
nám naše snění.
Vzpomínky nad hlavou jdou a letí,
než přijde probuzení
V osadě nám řeka do noci jen zpívá,
dřív než přijde rozednění.

2. Když nás osud rozdělí,každého v jiný světa kout.
Na naše malé údolí
nemůžem nikdy zapomenout.
Po létech na dny ztracené,vždy rádi zase vzpomenem,
v mysli zas oheň do noci, zazáří rudým plamenem.