R: Jen prázdný nádraží na tebe dejchá samotou
a žádnej vlak, ani nákladní tu nestaví,
na duši stín jak zvalenej kus trávy, na duši stín, jen stín.
1. Už je to roku pár, co jel jsi po ní naposled,
nebyl jsi sám, kdo přijel se s ní rozloučit,
nebyl jsi sám, komu úsměv z tváře zmizel,
nebyl jsi sám, komu vzali, co měl rád.
R: Jen prázdný nádraží...
2. A čas šel dál, ale tady už se zastavil,
koleje zarustaj, jenom tráva na pražcích,
ty se sem vracíš, jak toulavej syn k mámě,
ty se sem vracíš, když nevíš kudy kam
R: Jen prázdný nádraží...
