1. Měl šedej plášť, kočičí krok, smutnou tvář.
Za pasem nůž a vedle něj kříž a snář.
Ten piják hvězd na stovkách cest polykal prach.

2. Tisíce mil, krysař to byl a já ho znal.
Píšťalku měl, šel kudy chtěl dál a dál.
Tisíce mil, krysař to byl a šel z něj strach.

(mezihra)

3. Šel a kam stoup', vyrost' jak sloup k nebi dým.
Na tisíc mil, krysař to byl a šel z něj strach.
Šedivej plášť, kočičí krok, podivnej hráč.

4. Píšťalku měl, šel kudy chtěl dál a dál.
A každej tón, každičkej tón, kterej hrál.
Znamenal smrt, znamenal žal, znamenal pláč.

(mezihra)

5. Hrál slovo "MY" a "NAŠE VLAST, MÍR A ČEST".
A myslel "VY" a "VAŠE KREV, VÁLKA, PĚST".
Co musel znát, co uměl hrát smutnejch not.

6. Co divnejch slov, co divnejch slok dlouze hrál.
A z každej z nich hořící vích, horce řval:
Nastoupit v řad! Na rámě zbraň! Pochodem vchod!

(mezihra)

7. Teď je tu zas, kočičí krok, smutnou tvář.
Za pasem nůž a vedle něj kříž a snář.
Slyším ho hrát, je to ten tón tenčí než vlas.

8. To v kostech měst, začíná kvést bílej prach.
Píšťalka zní a všichni z ní máme strach.
Že přijde čas, kdy se ten hlas ozve i v nás.

(mezihra)

9. Vím, chodí dál jako dřív prachem cest.
Já jsem ho znal, krysař to byl - piják hvězd.
Píšťalku má, křížek a snář, šedivej šat.

10. A mě se zdá a mě se zdá, že už je čas.
Říct mu: Už dost! Říct mu: Už dost! - vem tě ďas!
To je náš svět a krysí jed nechcem už brát.