1. Jít dál ranní rosou, nechat se vést, jenom snít,
o cestách, které splynou, když minou pravý cíl.
Je těžký se bránit, když ti síly ubývá,
kdo ví, porozumí, proč ti lásko neříkám.
2. Ještě sním o modrým nebi a oknech bez mříží,
však stojím na peroně, kde tvůj vlak teď projíždí.
Mám lístek s jinou tratí, kde už není tvoje tvář,
marně čekám, že se vrátí, vlak, co odvez kalendář.
3. Víš málo o bolesti, o smutku všedních dnů,
chceš lásku, volnost, štěstí, mít svou hvězdu šťastnejch snů.
Tak zůstaň v tom vlaku, z pádu není lehký vstát,
i když mě to hrozně bolí, jiný řekni: Mám tě rád.
Tak zůstaň v tom vlaku, z pádu není lehký vstát,
i když mě to hrozně bolí, jiný řekni: Mám tě rád.
