1. Cestou vyschlejch trav a ztvrdlý půdy
bledý slunko zapadá, až tam,kde láska povadlá tě čeká.
Zimní chvění jiskřivý, ostrej vzduch a mámení,
dál k nekonečným údolím a řekám.
Nač čekáš blázne utíkej,kam tě volá tón
stříbrnejch houslí.
Ze sněžný krásy vyrůstá jak most
zázračný sen - duhovej den.
R: Projdi duhou,
cesty útěky dešťů z rána vítá,
(cesty ke štěstí zná)
třeba mlhou
projdi na druhou stranu za duhou.
2. Hlubinou času a mořem snů,
až dojdeme za duhu.
Z té vůně opilí zůstanem spát.
Ranní stopy v písku, vysuší slanej vítr jako dech,
a s láskou duha ve vlasech bude si hrát.
Na ostrov velkých přání,kam nás volá tón,
stříbrných houslí.
Ze tvých dlaní vyrůstá jak most.
Zázračném sen - duhovej den.
