1. Jako by se zdálo, že ty slova dobře znám,
zůstaly mi v paměti, už si vzpomínám,
ráno bylo stejný jako všechny předešlý,
říkal jsi, že musíš jít jenom na pár dní.
R: Ráda vracím zpátky věty, cos' mi říkával,
den zatáhnem roletou a bude nocí dál,
jsi jako básník, který právě našel volný rým,
schováš mi ho pod polštář, než se probudím.
2. Občas se mi taky stává že nic neslyším
procházím se ulicí a lidi nevidím
připadá mi nějak zvláštní ta má nálada
chvíli se s ní nadnáším a chvíli propadám
R:
3. Na notovým papíře jsi nechal krátkej vzkaz
že ti se mnou bylo fajn a že se vrátíš zas
vrátíš se i s kytarou a než se probudím
sám si dveře odemkneš klíčem houslovým.
