1. Když potkal jsem tě tenkrát zmáčenou
a ranní tramvaj odzváněla pátou,
nad horkým čajem naslouchal tvým snům,
přál jsem si být ránem všech tvých dnů.
R: Jako proutku mávnutí sílu mít,
z dlaní smůlou pálených vodu pít,
živou vodu v pohádkách jen dávají,
pramen lásky hledám dál potají.

2. Časem splnily se všechny přání tvý:
velký auto, velkej dům a spousta známých,
zážitky z míst, který jsem z knížek znal,
prostě život dával víc a míň si bral.
R:

3. Kolem míhají se stíny všedních dnů
a místo barevnejch snů prázdný rámy,
i plány, o který jsem kdysi stál,
vzal strejda Čas a odnesl je v dál.
R:
R: