R: Kde jsi, když se trápím
a to mě nutí víc než dřív
říct ti, že se trápím
když se vrací domů tvůj stín
a noc zná pár vin
já se jen trápím.
1. Náš dům byl hrad, stál v pevné skále
a žádný nájezd ho dřív nedobyl
teď zbyl jen hněv z těch věčných válek
spí moudrá sova, co hlídala smír.
R:
2. Tvůj dech byl lék, hřál zmrzlý rány
tvá vlídná slova se srůstala v lán
kam spláchnout strach, že potkám známý
co rádi poví: ten tvůj nebyl sám.
R:
mezihra
3. Jak vrátit klid a jizvám v duši
se sklánět s úctou a všímat si změn
jak vypnout film „Jsme v srdcích hluší“
když nás už dusí i zvuk vlastních jmen.
R:
