1. Za noci stříbří se řeka, vlny za vlnami jdou
a tam na lodičce čeká tulák na dívenku svou,
a z lodičky skryté v olšoví toužebná píseň za noci zní:
R: Já mám rád to krásné děvče za řekou,
vždy, když měsíc plá, sedím u vesla,
[: a když její hlas zaslechnu v daleku,
pluji tiše za řeku. :]
2. Olše se nad vodou kloní a smáčí v ní větve své,
na lukách za řekou voní ocúny mámivé,
a chlapec dívá se na měsíc, jako by chtěl také jemu říct:
R:
