1. Uvnitř se houpám a z venku dělám, že spím
potají koukám a stejně se nic nedovím.
Nastražím uši a pořád dělám že spím,
snad ti to sluší a já tu krásu neslyším.
2. Za dveřmi z peří, za horou mámivých vět,
komu se svěřím, že cíl je možná na dohled.
Jenom tě tusím, vždyť přece dělám že spím,
nevěřím uším, když řekneš, že už smím.
3. V uších mi zvoní a dobe je zlá,
čekám jak vloni, ven se to nepozná.
Trochu se stydím a radši dělám že spím,
v sobě tě vidím a z venku nevím co s tím.
